Mobilní telefony jsou dnešní doby tak rozšířené a populární, že si nedokážu představit, že by nějaký člověk neměl mobilní telefon. Navíc jsem taky zjistila, že někteří lidé mají dokonce dva anebo i tři mobilní telefony. Na tom není nic zvláštního, protože dnešní doba si to dokonce žádá. Já si taky vzpomínám na tu dobu, kdy jsem dostala svůj úplně první mobilní telefon. Byl to takový docela velký mobilní telefon černé barvy, který měl takovou delší anténu. Jistě si ho ještě pamatujete a dokážete si ho představit, protože takový telefon měl dříve každý. Takovýto telefon, který vypadal spíše jako cihla, měl každý, kdo se narodil nějak před dvaceti lety. Anebo někdo dokonce starší. Protože si taky vzpomínám na mámu, která dostala mobilní telefon, který taky vypadal děsně a byla to myslím Motorola nebo něco podobného.
A nyní ten mobil už asi možná ani neexistuje, ale věřte mi, že moje máma za ten mobil tenkrát byla opravdu ráda. Dostala ho od své mámy, mojí babičky a taky mého dědy, takže máma byla opravdu nadšená, že má konečně mobilní telefon. Jenomže nejhorší na tom bylo, že žádná z jejích kamarádek a asi ani nikdo neměl mobilní telefon, takže neměla komu volat. Naštěstí volala pouze babičce a dědovi, kteří měli pevnou linku. Jenomže kdybyste si představili ty ceny, kolik stálo volat z mobilního telefonu na pevnou linku a naopak, tak byste asi omdleli.
Za minutu hovoru to stálo asi třicet nebo dokonce i padesát korun. Takže taky moje máma volala prarodičům asi tak možná dvakrát třikrát týdně. Taky si vzpomínáte na ty starší doby? Klidně bych se do té nemobilní doby vrátila, byla to zábava a všichni se věnovali sami sobě, a ne jenom mobilu. Protože když slyším, co mi vypráví rodiče a prarodiče, jak se dobře měli, když nebyly mobilní telefony, tak tomu docela i závidím a chtěla bych ti dobu taky zažít a zkusit to.